Zmizelí sousedé
|
Život Židů v protektorátuVytvoření protektorátu Čechy a Morava změnilo velmi výrazně život židovského obyvatelstva. V roce 1939 byli Židé vyloučeni ze všech spolků, institucí a státní služby. Nesměli pracovat u soudů, ve školách ani ve zdravotnických zařízeních. Byl jim zakázán vstup na sportovní hřiště, do prostor hostinců a kaváren, na městské plovárny a veřejná koupaliště. V nemocnicích museli být umístěni odděleně. Po 20. hodině večer nesměli vycházet z domu. Bylo jim zakázáno prodávat nemovitý majetek a hospodářské podniky. Se svými penězi na účtech nesměli volně disponovat. Byly jim zabaveny rozhlasové přijímače. Židovské děti měly zakázáno navštěvovat německé obecné, střední i vysoké školy. Byla zavedena daň z vystěhování, která činila 25% veškerého majetku emigranta.
V roce 1940 byli Židé úplně vyloučeni z hospodářského života - byly jim zabaveny podniky, kontrolovány účty, museli nahlásit stav svého majetku. Měli zakázáno navštěvovat divadla, kina, veřejné parky. Nesměli používat veřejnou dopravu, zde jim byly vyhrazeny vagóny. Byla jim zabavena jízdní kola i auta. Nesměli měnit bydliště a opouštět jeho obvod. Židovské děti nesměly navštěvovat školy s českým vyučovacím jazykem. Bylo jim zakázáno chovat holuby, pražští Židé nesměli dostávat poukázky na šaty. Občanské legitimace museli mít označeny písmenem J.
V roce 1941 museli odevzdat řidičské průkazy, nesměli kouřit tabák, měli zakázaný vstup do lesů. Nesměli dostávat poukázky na šaty a od září 1941 museli všichni Židé starší 6 let nosit viditelné označení židovskou hvězdou. Bylo zakázáno hrát hudbu židovských autorů. Židé byli připraveni o možnosti obživy - museli vrátit rybářské lístky, nesměli chovat zvířata, nesměli dostávat příděly cukru, cukrovinek, ovoce, luštěnin, sýrů, marmelád a džemů, masa, cibule. Na konci roku 1941 začali byt odváženi do Terezína.
Co jsme zjistili o životě Židů v archivu
Ve Státním okresním archivu v Hodoníně jsme měli možnost seznámit se přímo s originální úřední korespondencí a zprávami, které byly adresovány úřadům na Hodonínsku. Některé zde uvádíme.
Obecní spisy v záležitosti Seznamy nearijského majetku
Okresní úřad v Hodoníně číslo 231/1 pres. Dne 14. dubna 1939 Seznam nearijského majetku zemědělské a lesní půdy a zemědělského průmyslu
Všem obecním úřadům:
Zjistěte a sdělte sem obratem, zda jest ve Vaší obci zemědělská a lesní půda a zemědělský průmysl v majetku nearijců ( Židů ) . Sdělte jména a příjmení majitele, jeho bydliště, o jaký majetek se jedná, zda je to vlastnictví anebo nájem, výměra majetku v hektarech,u průmyslu o jaký průmysl se jedná. Okresní hejtman: Dr. Kadlec v.r. ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 10. dubna 1940 Účast židů na dražbách
Městské radě ve Strážnici Podle §5 nařízení říšského protektora ze dne 21. července 1939 o židovském majetku je židům zakázáno nabývání, zcizování a zastavování předmětů ze zlata, platiny a stříbra, jakož i drahokamů, perel vůbec a dále jiných drahocenných a uměleckých předmětů pokud cena jednotlivého předmětu nebo sbírky předmětů přesahuje částku 10 000K.
Zákaz nabývání uvedených věci vztahuje se ovšem také na nabytí těchto předmětů v dražbě podle hlavy II vládního nařízení čís. 8/1928 Sb/politická exekuce/.
Aby bylo zamezeno obcházení tohoto předpisu, ukládá se okresním úřadům, aby učinily tyto opatření:
1/ Orgán, který vykonává dražbu věcí výše uvedených, nechť upozorní před započetím dražby účastníky na ustanovení §5 cit. nařízení ze dne 21. června 1939.
2/ Dříve než exekuční orgán přiklepne věc, které židé nemohou nabýti, nechť zjistí nahlédnutím do osobních dokladů dražitele, že nabyvatel není židem. Kdo se považuje za žida, je uvedeno v §6 cit. nařízení. Neměl-li by nabyvatel takového dokladu, nechť podepíše prohlášení předložené mu exekučním orgánem, že není židem ani že nejedná z příkazu žida, a při to nechť prokáže svou totožnost úředním dokladem /legitimací/.
Okresní hejtman: Dr. Kadlec v.r. Okresní úřad v Hodoníně Dne 17.6.1940 Používání plováren Židy
Všem městským – obecním radám
Bylo zjištěno, že v některých obcích zdejšího správního obvodu navštěvují a používají Židé volně veřejných koupališť proti zákazu zdejšího úřadu vydaného vyhláškou ze dne 29.8.1939. Poněvadž takové případy jsou naprosto nepřístupné, nařizujeme, aby městské a obecní úřady učinily ihned opatření ke zjednání nápravy v této věci. Veřejné koupaliště /plovárny/ nutno tudíž označit vývěskami: „Juden Eintritt verboten“, Židům vstup zakázán. Jest nutné, aby obce pomocí svých orgánů dohlédly na dodržení zákazu. Každý zjištěný případ je nutno hlásiti četnické stanici, která zařídí další. Kde by bylo v obci více Židů, nutno Židy určiti samostatné oddělené koupaliště a ohlásiti zdejšímu úřadu ke schválení.
Okresní hejtman: Dr. Kadlec v.r.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Zákaz provádění židovských nákupů prostředníky
VYHLÁŠKA:
Upozorňujeme, že jest trestné,aby osoby židovského původu dali si obstarávati své nákupy všeho druhu v zakázané době osobami arijského původu. Ve Strážnici, dne 9. VIII 1940 Vyvěšeno: 24. VIII 1940 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Státní okresní archiv Hodonín Okresní archiv, Hodonín
Předpisy o židovském majetku a další předpisy židů se týkající, JuDr. Stanislav Jurášek (vrchní ministerský komisař ministerstva financí), v Praze 1940, nákladem vlastním 1940 Sig. 1216 Strana 197
Vyřazení židů z hospodářství - židovským podnikům v oboru: a) maloobchodu s textiliemi b) maloobchodu s obuví a kožešinami se zakazuje vedení hospodářských podniků dnem 30. dubna 1940
Státní okresní archiv Hodonín Okresní archiv, Hodonín
Předpisy o židovském majetku a další předpisy židů se týkající – Dodatek II. , JuDr. Stanislav Jurášek (vrchní ministerský komisař ministerstva financí), v Praze 1940, nákladem vlastním 1941 Sig. 1218 Strana 30
…Židům a židovským podnikům jest zakázáno s účinkem od 31. března 1941 vedení hospodářských závodů následujícího druhu : Obchodu ve velkém i v malém na vlastní nebo cizí účet
Podniky zde uvedené musí skončiti svou činnost dnem 31. března 1941, jsou-li ve vlastnictví Žida nebo židovského podniku. Až do 31. března 1941 mohou ve své činnosti pokračovati, což ovšem neznačí, že mají provésti tzv. výprodej.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Okresní úřad v Hodoníně Telefon 10 číslo 10488/ 1 /III
Dne 4.10. 1941 NAŘÍZENÍ
zemského prezidenta v Brně ve dne 27.září 1941 č.j. 47970/ pres. zákazu židovské hudby
Na základě čl.2 a čl.3 odst. 1 zákona ze dne 14.července 1927 číslo 125 Sb.z.a.n. o organizaci politické správy nařizuji z důvodů veřejného pořádku toto:
Paragraf 1.
Veřejné předvádění a mechanické reprodukování hudebních děl, při jejichž uskutečnění byli spolučinni židé jako skladatelé, zpracovatelé hudebních skladeb nebo jako výkonní umělci, jest zakázáno. Mechanickým reprodukováním se rozumí předvádění rozhlasem, televizí, zvukovými filmovými přístroji, gramofonovými deskami, hudebními přístroji jako jako orchestriónem atd. Také rozšiřování takových hudebních děl placeným nebo bezplatným dodáváním notového materiálu, lhostejno jakého způsobu úpravy, a gramofonových desek jakož i používání těchto hudebních děl, a gramofonových desek k účelům vyučovacím je zakázáno. Zákazy vyslovené v odst. 1 a 2 vztahují se též na hudební díla nežidovských skladatelů, jestliže bylo použito textů židovských autorů. Vyňata jsou jen ona díla, která byla pro svou hudební hodnotu zařazena do všeobecně uznané hudební literatury.
Paragraf 2.
Přestupky tohoto nařízení trestají okresní /vládní/ policejní úřady podle čl. 3 odst. org. zákona tresty na penězích od 10 K do 5.000 K nebo na svobodě od 12 hodin do 14 dnů.
Paragraf 3. Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Vyhláška
1) Židům je přístup do árijských hostinců, restaurací, kaváren apod. zakázán. Tyto na zákaz vhodným způsobem upozornily. Totéž se týká zábavních lokálů, pokud pro ně neplatí zvláštní ustanovení této vyhlášky a veřejných čítáren. 2) Návštěva divadel, koncertů, kinopředstavení a jejích podobných podniků je Židům zakázáno. 3) Ve veřejných ústavech jako chorobincích, chudobincích apod. buďtež Židé ubytováni naprosto odděleně od árijců a to tak, aby i na cestě do těchto ústavů a zpět bylo co nejvíce zabráněno styku árijců s Židy. Vyhledávání soukromých ústavů tohoto druhu pak je Židům naprosto zakázáno, pakli ústav na tuto okolnost dobrým způsobem upozorní. Jinak musí být učiněna táž opatření jako u obdobných veřejných ústavů. 4) Židům je zakázán vstup do všech sadů a parků, výjimku tvoří v městě Hodoníně park v Měšťanské ulici. 5) Židům je zakázána návštěva a používání všech lázní a koupališť. Výjimku povoluje obec tak, aby nedocházelo ke společnému koupání a používání společných zařízení součastně s návštěvníky nežidovského a židovského původu. V městě Hodoníně vyhrazuje se pro Židy jako koupaliště pod širým nebem výhradně jen místo u Moravy zvané „Na písku“. 6) Židé smí svoje domy, byty, obchodní místnosti, podniky, vozidla apod. zdobiti zlatou hvězdou. Nesmí nositi odznaky, které by mohly vzbuditi dojem, že jde o příslušníky jiné národnosti než židovské. 7) Všechny židovské obchody, podniky a provozovny, taky ty, které nepodléhají živnostenskému řádu, obzvláště advokátní kanceláře, lékařské ordinace apod. musí být zřetelně označeny slovy: „Jüdescher Betrieb – nebo Jüdisch untermunf – židovský podnik apod.
a) Tento nápis, provedený černými písmy velikosti 12 cm na žlutém podkladu upevní se aa) ve výši 25 cm nad zvonkem u vchodu do dotyčné provozovny
b) v geometrickém středu každé výkladní skříně bb) na obchodním papíru písmy nejmíň tak velikými jako jsou největší písmena u záhlaví dopisu, v dané odlišnosti od ostatního textu.
8) Návštěva árijských holíren a kadeřnických salonů součastně s árijskými hosty jest Židům zakázán.
Pro posouzení, zda nějakou osobu nutno považovati za Žida nebo obchod, závod nebo podnik židovský, jsou směrodatná ustanovení $36 až 8 nařízení říšského Protektora v Čechách a na Moravě z 21. června 1939 o židovském majetku.
Porušení těchto nařízení bude trestáno okresním úřadem a státním policejním úřadem v Mor. Nové Vsi, podle čl. 3. zákona ze dne 17. července čís. 125 Sb. zák. o nár. příslušnými pokutami od 10 Kč do 5000 Kč nebo tresty na svobodě od 12 h. do 14 dnů.
Okresní úřad v Hodoníně
číslo: 1520/1/III Dne 19.II 1942 věc: Dozor nad pracujícími Židy
Panu vládnímu komisaři v Hodoníně. Pánům starostům ve Strážnici a v Podivíně Pánům okresnímu veliteli četnictva v Hodoníně.
Bylo zpozorováno, že příslušníci protektorátní policie nevěnují žádnou pozornost nedbalému způsobu, jímž židé nasazení při veřejných pracích vykonávají své práce, ba dokonce se s nimi baví a trpí, aby také ostatní obyvatelstvo se s židy bavilo a jim svoje sympatie projevovalo.
Ministerstvo vnitra poukazuje na to, že takové chování orgánů protektorátní policie jest zcela nepřípustné. Tyto orgány musí naopak toho dbáti, aby židé konali svoji práci pořádně a aby nenastal ani styk s ostatním obyvatelstvem. Proti těm, kdož jednají proti tomuto nařízení, jest zakročiti se vší přísností.
O tom jest vyrozuměti všechny orgány protektorátní policie a četnictva, jakož i obecní policie s poučením, že každé nedbání tohoto nařízení může býti potrestáno. Okresní hejtman v.r. Dr. Bodeček v.r.
Městský úřad ve Strážnici, dne 25. II 1942 číslo 1707/42
|
